Švihov na Blog.cz

V rámci tradiční mezinárodní akce Dny evropského dědictví (European Heritage Days) budou na vodním hradě Švihov mimořádně zpřístupněny prostory tanečního sálu v Severním paláci, a to ve dnech 17. a 18. září 2011. První prohlídka vychází v oba dny v 10:00.

O Půtovi Švihovském se vyprávějí především strašidelné historky, v nichž se to jen hemží čerty a dalšími pekelnými bytostmi. O tom, že ale už ve své době nebyl pro všechny jen krutým zločincem, svědčí i báseň, kterou brzy po Půtově smrti sepsal jeho současník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic:

Mole sub hac modica Risebergus Putha recumbit

extinctus, lachrimas, patria, funde pias.
Nempe tui iuris lumen splendorque senatus
verbosique fuit gloria summa fori.
Sed nec divitiae tetricas nec lingua sorores

nec rara evaluit flectere nobilitas.
In medio aetatis nondum cogente senecta
concessit fatis destituitque suos.

Púta z Riesenberka zde pod skromným příkrovem leží,
mrtev, ty nad ním, ó vlasti, útrpné slzy své roň.
Světlem byl tvého práva i radě dodával lesku,
velikou získal si slávu v řečništi, kolbišti slov.
A přece výmluvný jazyk ni bohatství nemohly zlomit
vůli nevlídných sester, neplatil převzácný rod.
Uprostřed mužného věku, dřív, nežli naň dolehlo stáří,
podlehl té své sudbě, blízké zanechal zde.

Báseň je uvedena v latinském originále a v českém překladu Heleny Busínské a Dany Martínkové, a to z knihy "Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic: Carmina selecta," nakladatelství Aula, 1996.

Je tu skvělá zpráva pro všechny příznivce hradu Švihov a památek vůbec! Do zdárného konce totiž dospěla rekonstrukce původních gotických omítek Severního paláce. Ty byly již ve velmi špatném stavu, což je vzhledem k jejich stáří celkem pochopitelné. Nyní však září ve své plné kráse a návštěvníci Švihova si je již mohou prohlédnout. Interiéry hradu jsou sice v zimním období uzavřeny, ale pokud se vypravíte po cestě, jež vede kolem celého hradu, můžete si prohlédnout i jeho rekonstruované části.

A pokud se vám nechce v chladném počasí ven, navštivte galerii Hrad dříve a dnes ...

I v současné době, kdy finančních prostředků není opravdu nadbytek, se na Švihově podařila skvělá věc - byl prosazen projekt obnovy omítek na severní a východní straně severního paláce. Na hradě se tak objevilo opět lešení, v poslední době již podruhé, neboť v zimě byly obnoveny vnější omítky kaple. Severní část fasády severního paláce je navíc velmi zajímavá, neboť zde lze sledovat hned několik vývojových etap hradu. Poznatky z právě probíhající rekonstrukce doplní ještě další archeologický průzkum, takže se jistě můžeme těšit na mnohá další překvapení, která nám ještě hrad přichystá...

Pro mnoho lidí je však velkým překvapením již jen to, že středověký hrad byl vůbec omítnut. Představa, že hradní zdi musely být pouze z holého kamene, je však zcela nesmyslná. Pramení zřejmě z toho, že mnoho hradů se proměnilo během času ve zříceniny, u nichž se omítky většinou nedochovaly. Velký podíl na zmíněných mylných představách má však i období romantismu, kdy lidem připadaly hrady romantičtější a opravdovější právě bez omítek, a tak byly často hradní zříceniny ještě uměle přetvářeny a upravovány. Často tak došlo také ke zničení původních gotických omítek.

Na vnitřním nádvoří, jež je sevřeno dvěma mohutnými paláci, najdeme další z mnoha švihovských zajímavostí. Ve výšce nejvyššího patra paláců se tu na východní straně nádvoří nachází dřevěný ochoz, který oba paláce spojuje. Tomuto ochozu se říká pavlán. Celý ochoz je nově rekonstruovaný, opravdovým unikátem jsou ale trámky pro uchycení hákovnice ve střílnách na pavlánu. Tyto dřevěné prvky se totiž dochovaly původní z doby dostavění hradu, tedy z konce 15. století. Z pavlánu je krásný výhled jak na nádvoří a palácové stěny zdobené sgrafity, tak i do širokého okolí směrem k původní švihovské tvrzi a kokšínskému hrádku. V současnosti je tento ochoz posledním dochovaným z celé velké soustavy ochozů, která byla navázána na spletité strážní chodby a vytvářela tak unikátní cesty, jimiž se mohli obránci hradu při jeho ohrožení velice rychle přesouvat. I na samotném vnitřním nádvoří to nebyl jediný takový ochoz. Bylo jich tu totiž několik ve více úrovních a usnadňovaly tak přesun mezi Jižním a Severním palácem, kaplí a spojovacím křídlem. Dodnes po nich však zbyly jen zděné části.